Názor: AI ve válce – tichý posun technologického průmyslu směrem k bojišti

Debata o autonomních zbraních, politikách technologické bezpečnosti a etice AI v armádě probíhá již dlouho, ale poslední dny přinesly významné vývoje. Vedoucí představitelé společností OpenAI, DeepSeek, a dokonce i zakladatel Spotify oznámili nové dohody o spolupráci s vládami na obranných technologiích a strategické AI

Napětí kolem používání umělé inteligence ve válce se v posledních dnech zintenzivnilo. Tento měsíc oznámilo několik technologických společností nová strategická partnerství s vládami pro vývoj obranných projektů. A jak je to často v oblasti AI, v posledních měsících došlo k razantní změně v přístupu k AI pro vojenský vývoj a vývoj zbraní.

Před několika dny oznámili OpenAI a americká vláda uzavření obchodu za 200 milionů dolarů na vývoj obranných nástrojů poháněných umělou inteligencí. Podrobnosti zůstávají stále nejasné, přičemž úředníci zdůrazňují „administrativní operace“ jako hlavní oblast uplatnění.

Mezitím švédský podnikatel a zakladatel Spotify Daniel Ek podpořil německou firmu Helsing vedením investičního kola v hodnotě 600 milionů eur. Helsing, který se původně zaměřoval na softwarovou technologii, se nyní posouvá směrem k vývoji dronů, ponorek a letadel.

Agentura Reuters nedávno odhalila, že DeepSeek pomáhá čínským vojenským a zpravodajským operacím. Vysoce postavený americký úředník uvedl, že toto startupové podnikání v oblasti umělé inteligence pomáhá řešit výzvy spojené s obchodní válkou mezi USA a Čínou a jeho open-source model napomáhá čínské vládě v jejích dozorovacích operacích.

Technologické giganty spolupracují s vládami způsoby, na které nejsme zvyklí — alespoň ne tak veřejně — a zapojují se do aktivit, které tradičně nebyly součástí jejich role, jako například vysocí technologičtí manažeři, kteří se připojují k americké armádní rezervě.

Oddíl 201 Armády: Výkonný inovační sbor je snaha o nábor vrcholových technologických manažerů, kteří by sloužili na částečný úvazek v armádní rezervě jako vrcholní poradci, aby pomohli vést rychlá a škálovatelná technologická řešení složitých problémů. ⤵️ https://t.co/95LjcCmbYe

— U.S. Army Reserve (@USArmyReserve) 24. června 2025

Co se děje?

Posun v řeči

Technologické firmy prošly cestou od „Nikdy bychom nevyužili AI pro vojenské účely“ přes „Možná tiše odstraníme tuto klauzuli z našich pravidel“ až po „Skvělé zprávy, nyní stavíme AI poháněné zbraně pro vládu!“

Alespoň to tak vypadá pro pozorného pozorovatele.

Nedávno se zdálo, že giganti AI jsou hrdí na to, že nikdy nepodpoří vojenské aplikace, ale něco se změnilo. Skvělým příkladem je Google.

V roce 2017 spustilo Ministerstvo obrany USA projekt Maven, tým pro křížovou funkční válku s algoritmy, iniciativu na integraci AI do vojenských operací. Google byl původně zapojen, ale vnitřní protesty – podnícené obavami zaměstnanců o etiku – přiměly společnost k dočasnému stáhnutí.

V loňském roce se objevil další tlak směřující k vojenským aktivitám a téměř 200 pracovníků Google DeepMind vyzvalo společnost, aby se vzdala vojenských zakázek.

„Jakékoliv zapojení do vojenských a zbrojních aktivit ovlivňuje naše postavení jako lídrů v etické a odpovědné AI a je v rozporu s naším posláním a stanovenými principy AI,“ napsali znepokojení zaměstnanci.

Tentokrát byla odpověď Google tiché čekání a diskrétní aktualizace jeho etických směrnic pro AI tím, že odstranil část, ve které tvrdil, že nikdy nevyvinou technologii AI, která by mohla způsobit škodu. Demis Hassabis, vedoucí AI Google, vysvětlil, že se jen přizpůsobují změnám ve světě.

Případ Google ilustruje vývoj vztahu mezi AI a vojenským využitím, ale je to jen jeden příklad širšího odvětvového posunu směrem k obranným cílům.

AI přetváří vojenský a obranný sektor

Spuštění Projektu Maven, nebo jak by ho někteří mohli nazvat, „když si americká vláda uvědomila, že rozsáhlé jazykové modely by mohly být v boji nesmírně užitečné,“ odhalilo jednu z důvodů, proč má americká vláda zájem o AI.

Schopnosti AI systémů zpracovávat obrovské množství dat, identifikovat objekty na bojišti a analyzovat obrazové materiály jsou zvláště atraktivní v obranném sektoru.

Vylepšené analýzy, přesahující lidské schopnosti

Od roku 2022 integrují jak Ukrajina, tak Rusko AI systémy do svých vojenských operací.

Ukrajinská vláda se spojila s technologickými společnostmi a nasadila několik strategií, aby co nejlépe využila velké jazykové modely. Nedávno zpracovala 2 miliony hodin záznamů z bojiště—ekvivalent 228 let videa—aby trénovala AI modely pro vojenské procesy. Kolik lidí by potřebovali, aby analyzovali tolik dat?

„To je potrava pro AI: Chcete-li vyučit AI, dáte jí 2 miliony hodin (videa), stane se z ní něco nadpřirozeného,“ vysvětlil zakladatel neziskového digitálního systému OCHI, Oleksandr Dmitriev. Záběry mohou optimalizovat výkon zbraní a pomoci vylepšit bojové taktiky.

Další AI systém, Avengers, je AI poháněná inteligentní platforma vyvinutá Inovačním centrem Ministerstva obrany Ukrajiny, která zpracovává živé videa z dronů a identifikuje až 12 000 nepřátelských jednotek týdně.

Drony: Žádaný artikl na bojišti

Drony na bojišti – často označované jako „vražedné stroje“ – patří v současné době mezi nejcennější technologie moderní války díky jejich autonomii, přesnosti a nízkým nákladům. Tyto roboty umožňují válčícím národům provádět údery s velkým dopadem bez ohrožení lidských pilotů a za zlomek tradičních nákladů.

Do května tohoto roku nasadilo Rusko v Ukrajině více než 3,000 kamikaze dronů Veter. Tyto systémy jsou schopny autonomně identifikovat cíle a provést útoky.

Před několika dny nasadili ukrajinští vojáci dron Gogol-M, „mateřskou“ dron, která může cestovat až 300 kilometrů, nést další drony, unikat radaru tím, že létá na nízkých nadmořských výškách a skenovat půdu pod sebou, aby detekovala a napadala nepřátelské jednotky.

Podle The Guardian, každý útok pomocí tohoto výkonného dronu stojí kolem 10 000 dolarů, zatímco raketový systém využívající mírně starší technologii by stál mezi 3 a 5 miliony dolarů.

Zbrusu nový startup Theseus rychle získal 4,3 milionu dolarů poté, co jeho mladí zakladatelé loni sdíleli příspěvek na sociální mediální platformě X, ve kterém uvedli, že postavili dron za méně než 500 dolarů, který může létat bez GPS signálu.

Navrhli jsme, vytiskli ve 3D a sestavili dron za méně než $500, který dokáže vypočítat GPS souřadnice bez signálu pomocí kamery a Google map

za 24h pic.twitter.com/8P2QoQMNbW

— Ian Laffey (@ilaffey2) 18. února 2024

Ačkoli technologie dronů ještě není tak přesná, jak by si někteří vývojáři přáli – zejména pokud je ovlivněna povětrnostními podmínkami, které snižují její „viditelnost“ – v odvětví prokázala velký potenciál.

Těžko dosažitelný globální konsensus

Nejde jen o země ve válce nebo o hlavní světové mocnosti, které vyvíjejí nové technologie poháněné umělou inteligencí pro obranu. Mnoho národů již léta integruje umělou inteligenci do snah o kybernetickou bezpečnost a vývoj autonomních zbraní. Toto není jen fenomén pro rok 2025.

Od roku 2014 se Organizaci Spojených národů nedaří dosáhnout shody na regulačních rámcích s několika zeměmi.

Více než 90 národů se nedávno sešlo na Valném shromáždění OSN v New Yorku, aby diskutovalo o budoucnosti autonomních zbraní řízených umělou inteligencí a jejich regulací. Nedosáhli shody a Valné shromáždění přijalo pouze nezávazné usnesení z roku 2023, které upozorňuje na potřebu řešit otázku smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS).

Velká debata nyní probíhá o tom, zda zavést globální rámec nebo ne. Mnoho zemí souhlasí s potřebou nových globálních pokynů, které mohou regulovat soukromé AI firmy a národy. Jiné země, jako jsou USA, Čína, Rusko a Indie, upřednostňují udržení stávajících mezinárodních zákonů a vytvoření nových pro každou zemi podle jejich místních potřeb – nebo zájmů. A právě jsme byli svědky toho, jak chaotický byl proces vytváření nových pravidel pro AI, dokonce i na úrovni států v Kalifornii.

Tech firmy se stále více zapojují

Aktivistky jako Laura Nolan z Stop Killer Robots se obávají nedostatku bezpečnostních opatření a právních rámců, které kontrolují pokrok technologických společností ve vývoji autonomních zbraní a AI softwaru pro armádu.

„Obecně nevěříme průmyslu, který se sám reguluje… Není žádný důvod, proč by obranné nebo technologické společnosti měly být důvěryhodnější,“ řekla Nolanová agentuře Reuters.

V roce 2024 vědci odhalili, že čínské instituce využívají otevřený jazykový model Llama společnosti Meta pro vojenské účely. Pentagon uzavřel dohodu s Scale AI na vývoj projektu Thunderforge—projektu AI pro modernizaci vojenského rozhodování. A OpenAI se spojila s vojenským dodavatelem Anduril—obranným spojencem vojenských sil USA, Velké Británie, Ukrajiny a Austrálie.

Obranné startupy také rostou v Evropě, kde se jim daří nejen v oblasti vývoje nových technologií a projektů, ale také ve získávání špičkových talentů.

Složitý vývoj

Dalším faktorem, který je úzce spjat s angažováním technologických společností v národních obranných strategiích, je nacionalismus. Stále více vývojářů softwaru a odborníků na AI se rozhoduje pracovat na projektech, které odpovídají jejich ideálům a kulturním kořenům, namísto toho, aby jednoduše sledovali vyšší platy. Někteří dokonce odmítli nabídky práce v USA, které nabízely dvojnásobek platu – jako například Google nebo OpenAI – aby se připojili k evropským podnikům, jako je například Helsing.

Nitě politiky, technologie, nacionalismu a ideologických bitev se stále více proplétají – často zanechávají za sebou zvažování etiky, morálky a humanismu.

Nedávné události jasně ukazují, že technologické giganty hrají obrovskou roli v armádních a národních obranných snahách po celém světě. Vývoj autonomních zbraní a válečných technologií pokračuje ultra-rychlým tempem, zatímco snahy Organizace spojených národů o vytvoření mezinárodních dohod a regulací pro budoucnost lidstva se zdají být stále více minimalizovány.

Bez mezinárodních dohod – a s ambiciózními technologickými společnostmi podporovanými vládami k vývoji nejmocnějších zbraní na světě pomocí AI – co nás v nadcházejících letech čeká? Jakou budoucnost má lidstvo?