Názor: Co je to bublina umělé inteligence a proč všichni očekávají, že praskne?

Debata o tom, zda se nacházíme v ekonomické bublině, která je na pokraji prasknutí, je aktuálním trendem. Mnoho znaků naznačuje, že dnešní situace úzce připomíná internetovou bublinu. Ale proč? A co se můžeme z toho, co se děje, naučit?

Všichni mluví o bublině umělé inteligence. Tento termín se používá už roky, ale získal na popularitě před několika dny, kdy Sam Altman, CEO společnosti OpenAI, při večeři s novináři prohlásil, že věří, že umělá inteligence skutečně může být v bublině.

„Když se objeví bubliny, chytrí lidé se nadchnou pro zrnko pravdy,“ řekl Altman během záznamu schůzky, jak citovala The Verge. „Jsme v fázi, kdy jsou investoři jako celek nadšeni z AI? Můj názor je ano. Je AI nejdůležitější věc, která se stala za velmi dlouhou dobu? Můj názor je také ano.“

Altmanův závěrečný optimismus nevymazal neklid. Pokud něco, zaséval semínko pochybností – jedno, které vzrostlo, když MIT zveřejnil studii jen pár dní později, která tvrdila, že 95% startupů v oblasti AI nedosáhne finančního výnosu.

Od té doby je trh nervózní. Investoři se stávají opatrnějšími vůči novým obchodům, zatímco akcie se posledních několik týdnů pohybují nahoru a dolů jako na horské dráze.

Co se tedy děje na trhu s AI? Jsme skutečně v ekonomické bublině – a pokud ano, praskne? Nemůžeme předvídat budoucnost, ale můžeme se podívat na některé z nejzajímavějších signálů právě teď.

Co je to přesně AI bublina?

Pro ty z nás, kteří nejsme ekonomové – jako já – a jen chceme pochopit, co se děje, je dobré začít u základů, v jednoduchých termínech.

Ekonomická bublina je období, kdy ceny aktiv rychle a dramaticky rostou, překračují svou skutečnou hodnotu. Obvykle se to stane – abych to vyjádřila slovy mileniálů – když investoři dostanou strach z toho, že něco zmeškají (FOMO) a začnou házet peníze do podniků nebo produktů, které ve skutečnosti nejsou tak hodnotné. Problém je, že tato nadšení nakonec vyprchá, obvykle když se neuskuteční očekávané výnosy, a trh jako výsledek toho krachuje.

Toto chování jsme viděli v průběhu historie na různých trzích: od holandské tulipánové horečky v 1600. letech až po internetovou bublinu v 90. letech.

„Pokud je důvodem vysoké ceny dnes pouze to, že investoři věří, že prodejní cena bude zítra vysoká—když ‚základní‘ faktory takovou cenu nezdají se odůvodňovat—pak existuje bublina,“ vysvětlil americký ekonom a laureát Nobelovy ceny, Joseph E. Stiglitz na Symposiu o bublinách v roce 1990.

Není těžké vidět podobné vzorce v dnešní ekonomice – zejména na trhu s umělou inteligencí.

Znaky bubliny umělé inteligence

V WizCase jsme informovali o mnoha multimilionových a miliardových obchodech, které společnosti v oblasti umělé inteligence, investoři a vlády uzavírají v širokém ekosystému umělé inteligence: od služeb a produktů po talenty a infrastrukturu.

Tento rok byl ohromující. V červnu společnost OpenAI—v roce 2023 oceněná na 29 miliard dolarů—vstoupila do investičního kola, které by mohlo zvýšit její hodnotu na 100 miliard dolarů. Před pár dny bylo hlášeno, že tato start-up společnost v oblasti umělé inteligence nyní usiluje o ocenění na 550 miliard dolarů.

A OpenAI není jedinou rychle rostoucí společností v oblasti umělé inteligence na trhu. Dříve letos se společnost Lovable, která vyvíjí software poháněný umělou inteligencí pro vibe coding, stala nejrychleji rostoucím start-upem dosahujícím 100 milionů dolarů výnosů opakujících se každý rok a získala 200 milionů dolarů v sérii A investic—byla založena v listopadu 2023.

Potom tu máme startupy, které získávají miliardy, aniž by vůbec uvedly na trh produkt. Mira Murati, bývalá šéfka technologií v OpenAI, zahájila svůj nový startup Thinking Machines Lab v únoru a už v červenci získala 2 miliardy dolarů s příslibem brzkého uvedení svého prvního produktu na trh.

Velké investice do technologií a infrastruktury umělé inteligence se dějí na celém světě. V únoru Alibaba oznámila investici 52,44 miliardy dolarů do umělé inteligence a cloudové infrastruktury.

Vlády také zasahují do dění. V lednu Španělsko oznámilo, že investuje 150 milionů eur do programu, který má pomoci španělským firmám integrovat umělou inteligenci. Pentagon pak v červenci oznámil, že investuje až 200 milionů dolarů do firem specializujících se na umělou inteligenci s důrazem na vojenské operace.

A nejde jen o technologii a infrastrukturu AI. Odborníci na umělou inteligenci si vysloužili smlouvy, které by mohly vyvolat závist i u světových sportovních hvězd. Mark Zuckerberg, CEO společnosti Meta, nabízí velmi atraktivní smlouvy, aby přilákal odborníky od konkurenčních firem, včetně bonusů za podpis ve výši 100 milionů dolarů.

Zajímavě, Meta oznámila, že přestane najímat talenty v oblasti AI pouhé dny poté, co Altman vyjádřil obavy ohledně bubliny AI a MIT zveřejnil svou studii.

Příklad bubliny Dot-Com

Bublina AI je neustále srovnávána s bublinou Dot-Com jak pro své zřejmé podobnosti, tak pro její digitální povahu.

V 90. letech se investoři hrnuli podepisovat smlouvy s internetovými firmami nesoucími označení „.com“, podobně jako je dnes zaujatost značkou „AI“.

Ceny technologických akcií střelily vzhůru – právě jsme byli svědky toho, jak se Nvidia stala první společností na světě s tržní kapitalizací 4 biliony dolarů.

I během éry dot-com byly investice do infrastruktury obrovské. Dnes vidíme, jak společnosti a investoři vkládají miliardy do datových center a cloudové infrastruktury.

Tehdy investoři svěřili svou víru generálním ředitelům a slibům společností bez pevných důkazů, že obchodní modely byly ziskové nebo mohly přinést jasnou návratnost investic. Populární startupy krachovaly, jako například Pets.com, který proplácel desítky milionů dolarů předtím, než zkrachoval. Podnikání nebylo ziskové, což rezonovalo s nedávným varováním MIT, že 95% startupů v oblasti AI nevytváří výnosy.

Dot-com bublina nakonec praskla v roce 2000, což vyvolalo kolaps trhu. Do konce roku 2001 zkrachovaly tisíce společností, z akciového trhu se vytratily miliardy dolarů a miliony lidí přišly o své investice.

Tak kdy to praskne?

Pokud jsme skutečně v AI bublině, velkou otázkou je: Kdy praskne? Předpovědět trh je nemožné, ale mnoho odborníků naznačuje, že AI bublina by mohla vybuchnout velmi brzy.

Klasickým znakem, že bublina je na pokraji prasknutí, je konec nadšení. OpenAI spustila svůj vysoce očekávaný GPT-5, svou dosud nejpokročilejší technologii. Místo toho, aby uživatele uchvátila, se však rozšířil pocit zklamání – dokonce i mezi jejími nejoddanějšími fanoušky.

Před několika dny se CEO společnosti Nvidia, Jensen Huang, pokusil uklidnit investory a veřejnost tím, že ujistil, že nadšení je daleko od konce a že boom AI má ještě dlouhou cestu před sebou. „Začala nová průmyslová revoluce. Závod v AI je na,“ řekl Huang minulý týden. Někteří experti souhlasí a trvají na tom, že toto je teprve začátek a že boom AI je stále v raných fázích.

Ale je tomu tak?

Pokud jsme v bublině a ta praskne – jako bublina dot-com – technologie sama o sobě nezmizí. AI je tady, aby zůstala. To, co by se zřítilo, je trh, což by vedlo k těžké krizi.

Mohli bychom vidět boj o přežití mezi tisíci společností. Za několik let – nebo dokonce měsíců – se ukáže, které společnosti mají pevné základy a dokážou vydržet.

Stejně jako eBay a Yahoo přežily krach internetových společností, možná OpenAI a Anthropic uspějí – nebo možná ne. Je to jedna z těch frustrujících situací, kdy odpovědi poskytuje pouze čas a my můžeme jen doufat, že dopad nebude příliš tvrdý.